National Stadium

Historie Národního stadionu v Kao-siungu je neoddělitelně spjata s jednou konkrétní akcí — Světovými hrami 2009 (World Games), mezinárodní soutěží neolympijských sportů, kterou Tchaj-wan získal jako prestižní příležitost ukázat se světu. Pro tuto událost se rozhodlo postavit zcela nový reprezentativní stánek, který by symbolizoval moderní, technologicky vyspělý a ekologicky odpovědný Tchaj-wan.

Návrh a stavba

Návrhem byl pověřen jeden z nejuznávanějších žijících architektů světa, Japonec Tojó Itó (pozdější laureát Pritzkerovy ceny). Itó pojal stavbu jako otevřenou spirálu — strukturu, která se nikde zcela neuzavírá, takže vzduch i pohledy mohou volně proudit dovnitř i ven. Tento tvar připomíná stočeného draka, motiv hluboce zakořeněný v asijské kultuře. Otevřená mezera ve „spirále" slouží jako monumentální vstupní brána.

• 2006–2009 — období projektování a samotné výstavby.
• Rozpočet stavby dosáhl přibližně 150 milionů amerických dolarů.
• Nosnou kostru tvoří mohutná ocelová trubková konstrukce, na niž je zavěšena zvlněná střecha.

Solární drak

Nejproslulejším rysem stadionu je jeho solární střecha. Plocha o rozloze zhruba 14 000 metrů čtverečních je pokryta soustavou 8 844 fotovoltaických panelů, které dohromady dosahují výkonu okolo 1 megawattu. Ročně tak vyrobí přibližně 1,14 gigawatthodiny elektřiny. Když se stadion nevyužívá, dodává přebytečnou energii do městské sítě a dokáže napájet i část okolní čtvrti.

Díky tomu se stadion zapsal do historie jako vůbec první aréna na světě, která se napájí převážně z vlastních solárních panelů, a získal pověst největšího solárně poháněného stadionu planety. Pro Tchaj-wan, který je závislý na dovozu energie, šlo o silný symbol obratu k obnovitelným zdrojům.

Otevření a další osudy

Stadion byl slavnostně otevřen na jaře roku 2009 a v červenci téhož roku hostil zahajovací i závěrečný ceremoniál Světových her. Po skončení her se stal trvalým národním stánkem. V dalších letech zde tchajwanská fotbalová reprezentace odehrála mimo jiné kvalifikační zápasy mistrovství světa FIFA a řadu přátelských i turnajových utkání. Stadion dodnes plní roli největšího a technologicky nejvyspělejšího sportoviště Tchaj-wanu.

Návštěva Národního stadionu v Kao-siungu je zážitkem už dlouho předtím, než začne samotná sportovní akce. Stavba totiž působí spíš jako veřejné umělecké dílo než jako uzavřená betonová mísa. Otevřená spirála „draka" znamená, že stadion nemá ostré, nepřátelské zdi — ze stovek úhlů lze nahlédnout dovnitř a tribuny plynule přecházejí do okolního parku a zeleně. Tato prostupnost vytváří přívětivou, takřka pikniku podobnou atmosféru.

Vizuální dojem

• Za slunečného dne se tisíce solárních panelů na střeše třpytí jako šupiny obrovského hada plazícího se krajinou.
• Po setmění stadion svítí měkkým světlem a jeho zvlněná silueta se stává orientačním bodem severního Kao-siungu.
• Vnitřek arény nabízí nerušený výhled na hřiště díky absenci podpůrných sloupů v hledišti.

Protože stadion vznikl jako multifunkční atleticko-fotbalová aréna, obíhá hrací plochu lehkoatletická dráha. Diváci tak sedí o něco dál od trávníku než na ryze fotbalových stadionech, zato získávají velkorysý panoramatický rozhled po celém dění. Při ceremoniálech a koncertech se tato otevřenost mění v dramatickou scénu, kdy se světelná show odráží od kovové střechy.

Sportovní dny

Při fotbalových zápasech tchajwanské reprezentace sem proudí fanoušci v zeleno-bílých barvách a aréna se rozezní bubny, vlajkami a skandováním. Tchaj-wan není tradiční fotbalovou velmocí, o to vroucnější je však atmosféra při klíčových mezinárodních utkáních, kdy domácí publikum žene svůj tým za nadějí na historický úspěch. Lehkoatletické mítinky a školní či národní hry zase přivádějí na tribuny rodiny a studenty, takže stadion často slouží jako živé komunitní centrum.

Více než stadion

Okolí stadionu láká i mimo zápasové dny. Park kolem stavby, stinné cyklostezky a samotná architektura z něj činí oblíbený cíl procházek, běhů i fotografování. Mnoho návštěvníků sem přijíždí prostě jen proto, aby na vlastní oči viděli onoho „solárního draka" — jeden z nejfotografovanějších objektů celého jižního Tchaj-wanu. Spojení sportu, špičkové architektury a zelené energie dává tomuto místu zcela jedinečnou náladu, jakou jinde na ostrově nenajdete.

Národní stadion stojí v městském obvodu Cuo-jing na severu Kao-siungu, druhého největšího města Tchaj-wanu. Díky výborné návaznosti na městskou hromadnou dopravu se sem dostanete snadno i bez auta.

Doprava

• Metro (Kaohsiung MRT) — nejpohodlnější je červená linka a stanice World Games (Stadion Světových her), pojmenovaná přímo podle arény. Od výstupu je to ke stadionu jen pár minut pěšky západním směrem.
• Vlak / vysokorychlostní trať — Kao-siung je napojen na tchajwanskou síť i na vysokorychlostní železnici THSR, takže je dostupný i z Tchaj-peje během zhruba hodiny a půl.
• Autem — u stadionu jsou parkovací plochy, při velkých akcích však doporučujeme upřednostnit metro.

Návštěva a prohlídky

Stadion bývá běžně přístupný a jeho areál i okolní park slouží veřejnosti k procházkám, běhu a fotografování. Mimo dny konání akcí lze prostor volně obejít a prohlédnout si zblízka proslulou solární střechu. Konání organizovaných prohlídek a přístup do vnitřních prostor se může lišit podle aktuálního programu, proto je vhodné si předem ověřit otevírací dobu u provozovatele, kterým je samospráva města Kao-siung.

Praktické tipy

• Vstupenky na zápasy a koncerty se prodávají přes oficiální prodejní kanály jednotlivých pořadatelů; na samostatnou prohlídku areálu obvykle vstupné není potřeba.
• Kdy přijít — nejlepší světlo na fotografování solárních panelů nabízí slunečné dopoledne; navečer zase vynikne nasvícená silueta.
• Počasí — jižní Tchaj-wan je teplý a vlhký po většinu roku, proto nezapomeňte na pokrývku hlavy, vodu a v létě na ochranu před sluncem.
• Spojte návštěvu s dalšími atrakcemi Cuo-jingu, jako je jezero Lotus s jeho chrámy a pagodami, které leží v dosažitelné vzdálenosti.

Díky snadné dostupnosti metrem a otevřenému, parkovému okolí patří Národní stadion v Kao-siungu k turisticky nejpřívětivějším moderním stadionům Asie.