Stadion krále Baudouina

Stadion prošel bouřlivou historií, která zahrnuje slavné evropské noci i hlubokou tragédii, jež navždy změnila pohled na bezpečnost na fotbalových stadionech.

Výstavba a jméno Heysel (1930-1995)

Stadion otevřel dveře v roce 1930 u příležitosti Světové výstavy v Bruselu. Navrhl jej architekt Joseph Van Neck v neoklasicistním stylu s charakteristickou kolonádou. Pod názvem Stade du Centenaire (Stadion stého výročí) hostil hned při svém otevření finále fotbalového turnaje na olympijských hrách 1920 (retrospektivně) a záhy se stal dějištěm prestižních evropských utkání. V 50. a 60. letech stadion hostil finále Poháru mistrů evropských zemí - v roce 1958 Real Madrid vs. AC Milan a v roce 1966 Real Madrid vs. Partizan. Pod neoficiálním názvem Stade Heysel (nebo holandsky Heizelstadion) byl mezitím přejmenován po bruselské čtvrti.

Katastrofa na Heysel (1985)

Dne 29. května 1985 se stadion stal dějištěm jedné z největších tragédií v dějinách fotbalu. Před finále Poháru mistrů mezi Juventusem a Liverpoolem propukly násilnosti mezi fanoušky. Zřítila se část zdi, přičemž zahynulo 39 lidí a stovky byly zraněny. Tragédie vedla k pětiletému zákazu anglických klubů v evropských pohárech a k zásadním změnám v bezpečnostních standardech fotbalových stadionů po celé Evropě.

Přestavba a nové jméno (1995-dosud)

Po katastrofě byl stadion kompletně přestavěn a modernizován. V roce 1995 byl slavnostně přejmenován na Stade Roi Baudouin (Stadion krále Baudouina) na počest belgického krále, který o dva roky dříve zemřel. Přestavba přinesla moderní tribuny, nové bezpečnostní prvky a kapacitu 50 093 míst.

Atmosféra na stadionu krále Baudouina je neoddělitelně spjata s jeho rolí národního stadionu - zápasy belgické reprezentace se nesou v duchu národní hrdosti a hluboké fotbalové vášně.

Fanouškovská kultura

Belgická reprezentace, přezdívaná Rudí ďáblové (Les Diables Rouges / De Rode Duivels), se těší mimořádné oblibě v obou jazykových komunitách země. Na stadionu se mísí fanoušci ze Valonska i Flander, kteří na reprezentační zápasy přicházejí v typickém červeno-černo-zlatém oblečení podle belgické trikolóry. Chorály zaznívají v obou národních jazycích - francouzsky i nizozemsky - a vytvářejí unikátní dvoujazyčnou atmosféru, která je typicky belgická.

Velké zápasy a pamětihodné okamžiky

Stadion hostil finále Poháru mistrů v roce 1958 (Real Madrid - AC Milan 3:2) a v roce 1966 (Real Madrid - Partizan Bělehrad 2:1). Byl dějištěm kontroverzního finále 1985, které se stalo mezníkem v dějinách bezpečnosti na stadionech. Belgická reprezentace zde dosáhla řady historických výsledků na cestě k zlaté generaci hráčů jako Hazard, De Bruyne nebo Lukaku v průběhu 2010. let.

Návštěva Stadionu krále Baudouina je logisticky přímočará díky dobré dostupnosti MHD a blízkosti turisticky atraktivní čtvrti Heysel.

Jak se tam dostat

• Metro: linka 6, stanice Heysel - přímé spojení z centra Bruselu, cesta trvá přibližně 20 minut
• Auto: z centra Bruselu po Chaussee Romaine nebo ringové komunikaci R0; parkoviště v areálu Heysel jsou k dispozici na zápasové dny
• Tramvají: linka 7 nebo 51 s přestupem na metro
• Vlakem: stanice Bruxelles-Laeken, přibližně 10 minut pěšky

Vstupenky a prohlídky

Vstupenky na zápasy belgické reprezentace se prodávají přes web belgické fotbalové asociace (RBFA). Na kvalifikační a přátelská utkání bývají vstupenky dostupné s předstihem, finálové turnaje se vyprodávají rychle. Stadion nenabízí pravidelné prohlídky pro veřejnost - je primárně funkční arénou, nikoli turistickou atrakcí.

Tipy pro návštěvníky

• Kombinace s turistikou: v docházkové vzdálenosti je Atomium a Mini-Europe - ideální program na celý den
• Kdy přijít: minimálně 60 minut před výkopem; parkoviště se zaplňují brzy
• Jazyky: na stadionu se komunikuje francouzsky i nizozemsky; angličtina je běžně srozumitelná
• Restaurace: v areálu Heysel jsou stánky a restaurace; centrum Bruselu nabízí širší gastronomické možnosti